Hledej

Evropa

Poloha, rozloha a vodorovná členitost

Název světadílu je odvozen od akkadského slova "ereb" = západ Slunce. Tvoří vlastně obrovský poloostrov dvojkontinentu Eurasie. Leží na severozápadě Starého světa.

Krajní body na pevnině jsou:

Absolutní krajní body Evropy jsou:

Východní hranice je smluvní na linii: Bajdaracký záliv - východní svahy Uralu - řeka Emba - kaspické pobřeží po ústí řeky Kumy - Kumomanyčská sníženina - Don - Azovské moře. Objevují se i jiné návrhy na evropsko-asijskou hranici, např. starší názor, že hranicí je řeka Ural a nikoliv Emba, nebo sovětskými geografy z propagačních důvodů prosazovaná hranice na hřebeni Kavkazu, protože tak by nejvyšší horou Evropy nebyl Mont Blanc, ležící v západní Evropě, ale tehdy sovětský Elbrus.

Rozloha Evropy činí 10,5 mil. km2, tj. 7 % světové souše. Je to druhý nejmenší světadíl.

Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech světadílů. Délka pobřeží činí 37.000 km. Největší poloostrovy jsou Skandinávský, Pyrenejský, Apeninský a Balkánský poloostrov

Největší ostrovy Evropy jsou soustředěny na severozápadě: klikatobřehá Velká Británie, Island a Irsko. Další ostrovy leží na severu: Nová země a Špicberky, a na jihu: Sicílie, Sardinie, Korsika a Kréta.Povrch

Evropa, geografická mapa
Evropa, geografická mapa

Evropa má pestrý reliéf. Průměrná nadmořská výška činí 290 m n.m. (nejméně ze všech světadílů). Většinu území zaujímají nížiny (60 %). Rozložení nížin a vysočin plyne z geologické stavby a geomorfologického vývoje.

Nejstarší část Evropy je východoevropská nížinná Fennosarmatia s Východoevropskou rovinou. Zde leží i nejnižší místo Evropy v proláklině Kaspické nížiny (-28 m). Na východě je Východoevropská rovina lemována protáhlým pohořím Ural (1894 m) o délce 2500 km.

Skandinávské pohoří (2469 m) je kaledonského stáří. Ledovce zde vyhloubily typické fjordy. Ledovcem je poznamenána i Středoevropská nížina.

Hercynským vrásněním jsou vytvořeny Českoněmecké (1602 m) a Francouzské středohoří (1886 m).

Nejvyšší evropské pohoří Alpy (Mt. Blanc, 4807 m) jsou vytvořeny třetihorním alpínským vrásněním, stejně jako Karpaty (2655 m), Dinárské hory (2751 m), Pyreneje (3404 m) a Apeniny (2914 m). V jižní Evropě se setkáváme i s vulkanismem a zemětřesením. Na Sicílii se tyčí i nejvyšší činná sopka Evropy Etna (3340 m).

[editovat] Vodstvo

V Evropě s poměrně vlhkým podnebím je vytvořena poměrně hustá říční síť. Průměrný roční průtok je 2560 km3.

80 % Evropy leží v úmoří Atlantského oceánu. 20 % Evropy je odvodňováno do bezodtokého Kaspickým mořem, do něhož ústí nejdelší evropská řeka Volha (3531 km, povodí 1.360.000 km2, s průměrným ročním průtokem 8220 m3/s).

Maxima vodních stavů jsou ve východní Evropě na jaře a počátkem léta, ve střední a severní Evropě na jaře, v západní a jižní Evropě v zimě a ve velehorách v létě.

Většina evropských jezer je ledovcového původu. Největším jezerem je Ladožské (18.360 km2).

[editovat] Podnebí

Evropa patří do tří podnebných pásů severní polokoule. Na nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi, arktickou a subarktickou, na Špicberkách, Nové zemi a severním pobřeží Ruska. Zde leží i absolutně nejchladnější místo Evropy Usť-Cilma (-69 °C).

Většina Evropy leží v severním mírném pásu. V západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou zimou i létem. Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou. Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a horkými léty. Zde leží nejsušší místo Evropy Astrachaň (180 mm ročně).

Nejvyšší absolutní teplota byla naměřena v močálu Pantano de Guadalmelatto u Cordoby (52°C) ve středomořské oblasti subtropického pásu. V tomto pásu leží i nejdeštivější místo Evropy Crkvica (4624 mm ročně).

[editovat] Přírodní krajiny

Vegetační pásy jsou závislé na podnebných poměrech. Do Evropy jich zasahuje sedm: mrazové pustiny, tundry a lesotundry s mechy a lišejníky, tajga s jehličnatými lesy, smíšené a listnaté lesy, stepi a lesostepi se suchomilnými trávami, většinou proměněná v kulturní step s úrodnou půdou, subtropické listnaté opadavé a vždyzelené suchomilné lesy a trnité křoviny macchie a pouště a polopouště v kaspické oblasti. V horách je vyvinuta výšková stupňovitost s alpínskou květenou.

Zvířena má typické zástupce: soba v tundrách, losa, vlka, hnědého medvěda, rysa, jelena a rosomáka v tajze, lišku, vydru, zajíce a ježka ve smíšených a listnatých lesích, kamzíka v horských oblastech a různé druhy ptáků, plazů, obojživelníků, ryb a hmyzu.

Původní přírodní prostředí je chráněno k přírodních reservacích a národních parcích.Evropské geografické rekordy

  • nejvyšší hory

Mont Blanc (Monte Bianco) 4 807 m n.m., Savojské Alpy nebo Elbrus
Monta Rosa (Pic Dufour) 4 634 m n.m., Penninské Alpy
Dom 4 545 m n.m., Valaiské Alpy
Weisshorn 4 505 m n.m., Valaiské Alpy
Matterhorn (Monte Cervino) 4 478 m n.m., Penninské Alpy
Dent Blanche 4 357 m n.m., Valaiské Alpy
Grand Combin 4 314 m n.m., Valaiské Alpy
Finsteraarhorn 4 274 m n.m., Bernské Alpy
Aletschhorn 4 195 m n.m., Bernské Alpy

  • nejvyšší činné sopky

Etna 3 370 m n.m., Sicílie
Beerenberg 2 277 m n.m., Jan Mayen
Askja 1 510 m n.m., Island
Hekla 1 491 m n.m., Island
Vesuv 1 277 m n.m., Itálie
Stromboli 926 m n.m., Liparské ostrovy
Théra 584 m n.m., Řecko

Volha (Rusko) 3 534 km
Dunaj 2 857 km protéká těmito státy Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina a ústí do Černého moře - Rumunsko a Ukrajina
Ural 2 428 km
Dněpr 2 200 km
Don 1 950 km
Kama 1 805 km

  • největší jezera

Ladožské jezero (Rusko) 18 130 km2
Oněžské jezero (Rusko) 9 616 km2
Vänern (Švédsko) 5 650 km2
Saimaa (Finsko) 4 377 km2