Hledej

Evropa

Nový příspěvek

Poloha, rozloha a vodorovná členitost

Název světadílu je odvozen od akkadského slova "ereb" = západ Slunce. Tvoří vlastně obrovský poloostrov dvojkontinentu Eurasie. Leží na severozápadě Starého světa.

Krajní body na pevnině jsou:

Absolutní krajní body Evropy jsou:

Východní hranice je smluvní na linii: Bajdaracký záliv - východní svahy Uralu - řeka Emba - kaspické pobřeží po ústí řeky Kumy - Kumomanyčská sníženina - Don - Azovské moře. Objevují se i jiné návrhy na evropsko-asijskou hranici, např. starší názor, že hranicí je řeka Ural a nikoliv Emba, nebo sovětskými geografy z propagačních důvodů prosazovaná hranice na hřebeni Kavkazu, protože tak by nejvyšší horou Evropy nebyl Mont Blanc, ležící v západní Evropě, ale tehdy sovětský Elbrus.

Rozloha Evropy činí 10,5 mil. km2, tj. 7 % světové souše. Je to druhý nejmenší světadíl.

Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech světadílů. Délka pobřeží činí 37.000 km. Největší poloostrovy jsou Skandinávský, Pyrenejský, Apeninský a Balkánský poloostrov

Největší ostrovy Evropy jsou soustředěny na severozápadě: klikatobřehá Velká Británie, Island a Irsko. Další ostrovy leží na severu: Nová země a Špicberky, a na jihu: Sicílie, Sardinie, Korsika a Kréta.Povrch

Evropa, geografická mapa
Evropa, geografická mapa

Evropa má pestrý reliéf. Průměrná nadmořská výška činí 290 m n.m. (nejméně ze všech světadílů). Většinu území zaujímají nížiny (60 %). Rozložení nížin a vysočin plyne z geologické stavby a geomorfologického vývoje.

Nejstarší část Evropy je východoevropská nížinná Fennosarmatia s Východoevropskou rovinou. Zde leží i nejnižší místo Evropy v proláklině Kaspické nížiny (-28 m). Na východě je Východoevropská rovina lemována protáhlým pohořím Ural (1894 m) o délce 2500 km.

Skandinávské pohoří (2469 m) je kaledonského stáří. Ledovce zde vyhloubily typické fjordy. Ledovcem je poznamenána i Středoevropská nížina.

Hercynským vrásněním jsou vytvořeny Českoněmecké (1602 m) a Francouzské středohoří (1886 m).

Nejvyšší evropské pohoří Alpy (Mt. Blanc, 4807 m) jsou vytvořeny třetihorním alpínským vrásněním, stejně jako Karpaty (2655 m), Dinárské hory (2751 m), Pyreneje (3404 m) a Apeniny (2914 m). V jižní Evropě se setkáváme i s vulkanismem a zemětřesením. Na Sicílii se tyčí i nejvyšší činná sopka Evropy Etna (3340 m).

[editovat] Vodstvo

V Evropě s poměrně vlhkým podnebím je vytvořena poměrně hustá říční síť. Průměrný roční průtok je 2560 km3.

80 % Evropy leží v úmoří Atlantského oceánu. 20 % Evropy je odvodňováno do bezodtokého Kaspickým mořem, do něhož ústí nejdelší evropská řeka Volha (3531 km, povodí 1.360.000 km2, s průměrným ročním průtokem 8220 m3/s).

Maxima vodních stavů jsou ve východní Evropě na jaře a počátkem léta, ve střední a severní Evropě na jaře, v západní a jižní Evropě v zimě a ve velehorách v létě.

Většina evropských jezer je ledovcového původu. Největším jezerem je Ladožské (18.360 km2).

[editovat] Podnebí

Evropa patří do tří podnebných pásů severní polokoule. Na nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi, arktickou a subarktickou, na Špicberkách, Nové zemi a severním pobřeží Ruska. Zde leží i absolutně nejchladnější místo Evropy Usť-Cilma (-69 °C).

Většina Evropy leží v severním mírném pásu. V západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou zimou i létem. Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou. Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a horkými léty. Zde leží nejsušší místo Evropy Astrachaň (180 mm ročně).

Nejvyšší absolutní teplota byla naměřena v močálu Pantano de Guadalmelatto u Cordoby (52°C) ve středomořské oblasti subtropického pásu. V tomto pásu leží i nejdeštivější místo Evropy Crkvica (4624 mm ročně).

[editovat] Přírodní krajiny

Vegetační pásy jsou závislé na podnebných poměrech. Do Evropy jich zasahuje sedm: mrazové pustiny, tundry a lesotundry s mechy a lišejníky, tajga s jehličnatými lesy, smíšené a listnaté lesy, stepi a lesostepi se suchomilnými trávami, většinou proměněná v kulturní step s úrodnou půdou, subtropické listnaté opadavé a vždyzelené suchomilné lesy a trnité křoviny macchie a pouště a polopouště v kaspické oblasti. V horách je vyvinuta výšková stupňovitost s alpínskou květenou.

Zvířena má typické zástupce: soba v tundrách, losa, vlka, hnědého medvěda, rysa, jelena a rosomáka v tajze, lišku, vydru, zajíce a ježka ve smíšených a listnatých lesích, kamzíka v horských oblastech a různé druhy ptáků, plazů, obojživelníků, ryb a hmyzu.

Původní přírodní prostředí je chráněno k přírodních reservacích a národních parcích.Evropské geografické rekordy

  • nejvyšší hory

Mont Blanc (Monte Bianco) 4 807 m n.m., Savojské Alpy nebo Elbrus
Monta Rosa (Pic Dufour) 4 634 m n.m., Penninské Alpy
Dom 4 545 m n.m., Valaiské Alpy
Weisshorn 4 505 m n.m., Valaiské Alpy
Matterhorn (Monte Cervino) 4 478 m n.m., Penninské Alpy
Dent Blanche 4 357 m n.m., Valaiské Alpy
Grand Combin 4 314 m n.m., Valaiské Alpy
Finsteraarhorn 4 274 m n.m., Bernské Alpy
Aletschhorn 4 195 m n.m., Bernské Alpy

  • nejvyšší činné sopky

Etna 3 370 m n.m., Sicílie
Beerenberg 2 277 m n.m., Jan Mayen
Askja 1 510 m n.m., Island
Hekla 1 491 m n.m., Island
Vesuv 1 277 m n.m., Itálie
Stromboli 926 m n.m., Liparské ostrovy
Théra 584 m n.m., Řecko

Volha (Rusko) 3 534 km
Dunaj 2 857 km protéká těmito státy Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina a ústí do Černého moře - Rumunsko a Ukrajina
Ural 2 428 km
Dněpr 2 200 km
Don 1 950 km
Kama 1 805 km

  • největší jezera

Ladožské jezero (Rusko) 18 130 km2
Oněžské jezero (Rusko) 9 616 km2
Vänern (Švédsko) 5 650 km2
Saimaa (Finsko) 4 377 km2

Evropa je území brané buďto jako jeden ze sedmi kontinentů v jejich tradičních pojetí, nebo jako západní část Eurasie. Ze severu jej ohraničuje Severní ledový oceán, ze západu Atlantský oceán, z jihu Středozemní a Černé moře spolu s vodními cestami, které je spojují, a z východu Asie (o přesném průběhu této části hranice nepanuje konsenzus).

Jde o druhý nejmenší světadíl mající rozlohu asi 10,180,000 km² (asi 2 % zemského povrchu), který je však zároveň druhý nejhustěji zalidněný (asi 72 obyvatel/km²), takže asi               730 000 000        obyvatel Evropy představuje asi 11% podíl na světové populaci (údaje k roku 2005).

Evropa je kolébkou tzv. Západní civilizace. Evropské národy hrály dominantní roli ve světovém dění cca od 16. století až po počátek století 20., ve kterém byly zatlačeny do pozadí Spojenými státy americkými. Důvodem byla zejména politická a národnostní roztříštěnost Evropy, na jejímž území se odehrály hlavní boje obou světových válek a kterou po té druhé na čtyřicet let rozdělila železná opona.

I v současné době politická a jazyková roztříštěnost komplikují integraci Evropy a to i u zemí, které jsou součástí Evropské unie. Mluví se zde 209 různými jazyky[zdroj?] ze 6 jazykových rodin; naprostá většina mluvčích však připadá na jazyky indoevropské[zdroj?]. Jednotlivé státy jsou obvykle založeny na národních základech a existují zde oblasti, které jsou zdrojem závažných národnostních konfliktů (zejména Balkán a země bývalého Sovětského svazu).

Žádné komentáře